Položil by Makbeth Hamleta na lopatky?
Četli jste někdy Makbetha? Asi ne. Ovšem předpokládám, že většina lidí, alespoň v rámci povinné četby měla tu čest s Hamletem, nebo ho viděla ve filmovém zpracování. Čím to, že u nás vede Hamlet nad Makbethem 2:1, zatímco v západním světě je to spíše vyrovnaný boj? Tuto skutečnost shledávám celkem zajímavou, protože Makbeth si pozornost zaslouží.
[IV,1] Temná sluj
PRVNÍ ČARODĚJNICE
Kolem kotle kolo voďme,
jedové tam droby hoďme!
Ropucha, jež třicet dní
pod kamenem ve spaní
ropušinou puchla v těle,
ať se první v kotli mele!
VŠECHNY TŘI
Tuplem psot a slot a klopot,
ohni, hoř a, kotli, v klokot!
Jak jsem již zmínil, na západ od nás se Makbethovi dostává více pozornosti, a to pravděpodobně z toho důvodu, že jde opravdu o tragickou a velezajímavou postavu, která může být varováním pro mnoho lidí. Kdo by nechtěl být bohatým a mocným? Je ovšem důležitá cesta, kterou se člověk vydá. Když tři čarodějnice pozdraví Makbetha tituly thén z Kawdoru a Král, které mu ještě nenáleží a však nedlouho na to se ukáže, že s prvním měly pravdu, tak ho vidina královského titulu zláká až k nejhrůznějším činům. Shakespeare ovšem varuje prostřednictvím postavy Banka slovy: „A často síly temnot na nás líčí, aby nás zahubily, drobty pravd, poctivě s námi hrají v maličkostech, a když jde o vše, nelítostně zradí.“
DRUHÁ ČARODĚJNICE
Z hada močidláka mastné
útroby a plsť tam vrazte,
oko z mloka, z žáby prst,
z čuby jazyk, z krysy srst,
zmijí dvojklan, ze slepýše
žahadlo a křídlo sýce,
ať to moří, ať to maří,
v kouzlo pekelné s svaří!
VŠECHNY TŘI
Tuplem psot a slot a klopot,
ohni, hoř a, kotli, v klokot!
Makbeth klesl z hrdinného vojevůdce, věrně sloužícího králi až k vrahovi, který se nechal zlákat vidinou příznivého osudu, který ho čeká. Ukolébán jistotou jeho neporazitelnosti, přislíbenou čarodějnicemi, které mu sdělí, že „Jsi neporazitelný, dokavad birnamský les tvůj dunsinanský hrad ti nezteče.“, páchá zlo a je zcela zaslepen sebou samým. Koho by napadlo, že armáda, která na hrad zaútočí, před sebou ponese větve, aby byl skryt počet mužů v útoku.
TŘETÍ ČARODĚJNICE
Vlčí tesák, dračí dráp,
za žraloka požerák,
z blínu kořen čaromocý,
vytržený o půlnoci,
z mumie mok a moudí z kance,
játra z žida obřezance,
z Huna nos a z Turka pysky,
zpod bezlunní z tisu třísky,
aby kaše byla hladká,
z žumpy prstík nekřtěňátka,
které zahrdlila matka,
k tomu kaldoun z jaguára,
aby zavoněla pára!
VŠECHNY TŘI
Tuplem psot a slot a klopot,
ohni, hoř a, kotli, v klokot!
Právě kvůli jeho tragičnosti je Makbeth asi tak oblíben na západě, řekl bych, že asi stejně oblíben jako Hamlet. Jen si vzpomeňte na Kačeří příběhy, kde v jednom díle jsou i tři čarodějnice z Makbetha nebo na Černou zmiji, kde hned v prvním díle je tento motiv také použit. Kromě oné tragičnosti je však i velmi zdařený samotný text příběhu. Osobně mám několik oblíbených pasáží, ale rozhodně nejoblíbenější pro mne jsou tři čarodějnice, jak je jistě patrno i z citací, které jsem zde uvedl. Doufám, že se u nás časem trochu zvětší povědomí o Makbethovi a bude statnou konkurencí kralevici dánskému.
HODNOCENÍ: